Autor: Jan Matoušek, 2. červenece 2018
Nadáváme na europivo ze zvyku nebo nám evropská a světová piva skutečně nechutnají? Tento ročník byla hypotéza slepého pivního testu obzvláště vypečená. Postavili jsme proti sobě světové giganty obchodu s pivem a lokální české značky.
Výběr piv
Piva byla vybrána v běžné obchodní síti (Albert a Rohlik.cz). Na straně českých piv nastoupily značky s největší výtočí: Pilsner Urquell, Staropramen Ležák a jako divoká karta šampion z předminulého kola Rychtář Premium, původem z menšího pivovaru. Na straně globálních piv nastupují těžké váhy s celosvětovým odbytem. Za Heineken jako druhou největší globální značku piva jsme nasadili stejnojmennou vlajkovou loď. Stejně tak i Carslberg, celosvětově čtyřka, byl reprezentován svojí vlastní značkou. Slovensko reprezentoval prémiový Zlatý Bažant a Německo malý pivovar Bayreuther. Jako chyták jsme přibrali globální nealko Clausthaler, což účastníci slepého testu pochopitelně nevěděli.
Jsou česká piva v českých rukou? Ani náhodou!
Na úvod je třeba zmínit, že naše piva nepatří tak úplně Čechům. Začneme-li od Plzně, Prazdroj vlastní Japonci (Asahi), Staropramen patří Američanům (Molson Coors) a Rychtář byl prodán spolu s ostatními Pivovary Lobkowicz Číňanům za asistence česko-slovenských miliardářů z J&T. Ani Zlatý Bažant to nemá jednoduché, spadá pod Heineken, jde o slovenskou značku a vaří se pro Čechy ve Starobrně. O něco jednodušší je situace Bayreutheru, který patří do německého rodinného pivovaru Meisel. Němci si tedy, na rozdíl od nás, nechali svoje rodinné stříbro doma.
Co se tedy chystáme zjistit: Je české pivo lepší než slovenské, německé a než typicky globální pivo? Abychom odhodili předsudky, je nutné piva vysvléci z reklam a etiket pomocí slepého testu, ve kterém účastníci nevědí, co pijí.
Obrázek: Hodnotitelé s odpočinkovým drinkem a spoustou otázek.
Na testování se nám sešli vybraní lidé, kteří dobře reprezentují pražskou kavárnu, pivaře zkušené i začínající. Nepodařilo se nám přemluvit žádné cizince a celková účast byla 21 lidí.
Minulé testy a návaznosti
Náš první test z roku 2012 už je zde jen pro skalní fanoušky, nicméně pro úplnost ho uvádím:
/cz/blog/Test-piva.
Nejlepší lahvové pivo roku 2018 dle slepého testu
Jako statistik zásadně nekomentuji malé rozdíly na úrovni statistické chyby. Na stupeň vítězů tedy postavíme rovnou tři piva, která se od sebe statisticky neliší co do výsledku. O první příčku vynikajících piv ve zlatém testu se dělí Zlatý Bažant, Pilsner Urquell a Staropramen Ležák. Vzhledem k počtu hodnotících (21) mezi nimi nelze spravedlivě rozhodnout. Na nejvyšším stupni vítězů se však jistojistě neumístilo ani jedno testované globální pivo. Čechům tedy, i bez předsudků, chutnají česká piva (vč. česko-slovenského Bažanta). A to bez ohledu na globální vlastníky těchto pivovarů. Řekněme tedy, že tři piva vyšla v ve slepém testu jako vynikající: Plzeň, Staropramen a Bažant si mohou gratulovat.
Obrázek: Hlavní hodnocení piv podle chuti
Na druhé příčce máme našeho Rychtáře a Carslberg, statisticky opět s mezi sebou s neodlišitelnou známkou. Tohle jsou ještě dobrá piva, a bez ohledu na to, že jedno je globální a druhé „malé“ většinou s nimi neuděláte fatální chybu.
Mezi nedobrými pivy skončil poněkud překvapivě malý německý Bayreuther z rodiny pivovaru Maisel, spolu s globálním etalonem Heineken. Úplně nejhůře pak dopadlo nealko Clausthaler, jehož hodnocení ale nutno vnímat jako celkem okrajové, vzhledem k tomu, že nealko segment reprezentoval Clausthaler sám.
Výhodnost globálních a českých piv
V minulých testech dopadala výhodnost Plzeňského piva jako poněkud pofidérní, vzhledem k tomu, že podobně dobrých piv jako je Plzeň se u nás přece jen pár najde, a to obvykle v daleko příznivějších cenách. Pokud však Plzeň postavíme do globální konkurence, pak již nevypadá jako drahá. Plzeň tedy nově optikou globálního trhu vidíme jako průměrně výhodnou, najedeme ovšem i lepší kauf. Zlatý Bažant a Staropramen Ležák jsou výhodné nákupy velmi dobrých piv, a Rychtář Premium vypadá jako úplně nejlepší koupě z pohledu chuťových bodů na utracenou korunu.
Obrázek: Výhodnost, aneb poměr chuti a ceny
Abych piva srovnal na ose výhodnosti, vypočetl jsme nejprve cenu za chuťový bod, kdy celkový počet chuťových bodů byl přiřazen k celkové cenové úrovni. Výhodná piva jsou tedy ta, kde dostáváte více chuťových bodů na korunu, než byl průměr. Je třeba ovšem zvážit, že vždy jde o relativní výhodnost k dalším pivům v testu, a může se diametrálně lišit od minulých ročníků, kde byly hvězdy poměru cena/chuť jako je Argus Maestic (Lidl, pivovar Platan), Bráník, Krušovice nebo snad neznámý Samson. Piva v tomto testu jsou tedy výhodná nebo nevýhodná jen relativně vzhledem ke společně hodnoceným pivům. Nejhůře z tohoto pohledu vypadá poměrně drahý Bayreuther, a nealko Clausthaler. Ani Heineken si neodnesl známku dobré koupě, ačkoli na českém trhu není příliš drahý. Na zahraniční dovolené je možno zvolit Carlsberg, který nám z globálních piv chutnal nejvíce.
Naši versus cizáci, kdo tedy vyhrál?
Výsledek je jasný – naše česká piva, vybraná do testu, skórovala mnohem vice než piva cizí. Pokud převedeme jejich chuť na procenta, jsme na hezkých 64% maximálního chuťového hodnocení (6,4 bodu z 10-ti), zatímco zahraniční piva skončila s průměrnými 50% (5 bodů z 10-ti). Co se týče výhodnosti, jsme na tom s domácími pivy ještě lépe: 146% znamená, že dostáváme o 46% více chuti, než zaplatíme. V souladu s předsudky tedy platí, že česká piva chutnají Čechům lépe než ta globální, a to i bez ohledu na značku a na označení českého piva. Slepý test do toho vnáší pouze potvrzení naší chuti.
Obrázek: Naše versus cizí piva, celkové výsledky
Korelace mezi pivy
Když pivo chutná stejným lidem, říkáme tomu korelace. S trochou nadsázky pak korelovaná piva odpovídají na stejný vkus, i když nemají stejnou chuťovou kvalitu. Z tohoto pohledu je zajímavá korelace mezi Heinekenem a Plzní. Ačkoli jedno pivo z tohoto páru je dobře hodnoceno a druhé špatně, lidé, kteří hodnotili dobře Plzeň, hodnotili relativně dobře i Heineken a Carslberg. Naproti tomu takový Bayreuther zůstává v chuti osamocen, jeho chuť se nepodobá ničemu, a nejméně ze všeho Carlsbergu. Stejně tak i Clausthaler zůstává chuťově osamocen, a u něj není divu, jde o nealko. Zlatý Bažant už se druží o něco více, jeho milovníci mají rádi i Staropramen Ležák.
Obrázek: Korelace mezi pivy
Cena / výkon piv
V grafu ceny a výkonu nejde o alkohol za korunu, ale o chuťový zážitek za vaše peníze. Nejlépe v tomto ohledu je na tom je Rychtář Premium, o nejhorší místa se dělí drahý Bayreuther, nealko Clausthaler a nedobře hodnocený globální Heineken. Ostatní piva ve slepém testu uspěla, s tím, že Pilsner Urquell a Carlsberg si za svojí chuť nechají zaplatit, zatímco Zlatý bažant a Staropramen jsou z levnějšího kraje.
Obrázek: Chuť a cena na dvou osách
Slovní hodnocení piv
V slovním hodnocení, které bylo jen volitelnou součástí testu, dominují klíčová slova Plzeň a nealko. Častěji je zmíněno i slovo hořké, světlé, sladké apod. Zajímavější je však hodnocení jednotlivých piv níže.
Obrázek: Zlatý Bažant a slova k jeho hodnocení. Zlatý Bažant byl nejčastěji označen jako Plzeň nebo Svijany, protože na českém trhu nemá příliš silnou značku. I to je ovšem na brněnského Slováka vynikající výsledek.
Obrázek: Staropramen Ležák a slova k jeho hodnocení. Hodnocení Staropramenu se dá shrnout jedním nejčastějším slovem: jde o pivo hořké!
Obrázek: Pilsner Urquell a slova k jeho hodnocení. Plzeň odhalena! Toto je historicky první pivní test, ve kterém byla Plzeň „masověji“ odhalena. Úroveň testovacích pivařů se rapidě zvyšuje! Asi jsme již vychovali bandu pivních znalců.
Obrázek: Clausthaler a slovní hodnocení. Clausthaler byl označen často správně jako nealko, méně často jako Birell a méně správně jako limonáda.
Obrázek: Carlsberg a slova. Obraz Carslbergu je poněkud roztříštěný, zajímavý je výskyt výrazu Starobrno, ale celkově je image daná chutí Carlsbergu nevýrazná.
Obrázek: Slovní hodnocení Heineken. Testující mluvili celkem jasně, Heineken působí jako desítka bez chuti. To je trochu škoda pro tak velký a slavný globální brand.
Obrázek:. Chuťová stopa Bayreutheru je nepřesvědčivá, hodnotícím se zdá vodový, sladký, lehký, celkově zaujal jen málo. Škoda pro něj.
Sponzoři a metodika
Metodikou byl slepý test, kterého se účastnilo 21 hodnotících z řad Pražské kavárny a ostatních nereprezentativních skupin. Generálního, zlatého, stříbrného, ani platinového sponzora jsme opět neulovili a jeho lovu jsme opět věnovali tradičních 0 sekund. Sponzorem statistiky a piv je Data Mind s.r.o. a vybraní kamarádi. Sponzorem prostoru na zážitky je již tradičně „Bar Coming Soon“ na Smíchově (ne, to není Staropramen). Zvláštní dík a řád práce patří Petrovi Šipulovi a Hance Mrázkové.
Verdikt - Češi bodují
Česká piva u nás Čechů obstojí v globální konkurenci na výbornou. Ve slepém testu hodnotíme nejen jejich chuť jako o hodně lepší, ale ani cenově se jim globální konkurenti nevyrovnají. Známku vynikajícího piva dostal Staropramen Ležák, Pilsner Urquell a Zlatý Bažant – Slovák z Brna. I tak ale zůstávají určité otazníky. Například, kdyby se konal náš slepý test za rohem v Dánsku, nebylo by náhodou hodnocení chutí opačné? A co teprve, kdyby se konal ve vzdáleném a exotickém Brně? Trefili byste z nádraží anebo na dálnici? České pivo chutná Čechům, ale znamená to doopravdy, že je nejlepší na světě? Otázek do dalších ročníků a pro jiné party je více než dost.