Protože my nejsme jako politici, a makáme, nechtěli jsme zůstat u planých řečí. Uspořádali jsme v řadě již druhé slepé testování piva, kde jsme piva z malých a velkých pivovarů svlékli z jejich nálepek, reklam a pověsti. Nalili jsme je do anonymních kelímků a testovali, kdo z koho. Nyní nalijeme čistého piva i vám a odpovíme na otázku ohledně malých pivovarů. Výzkumnou hypotézu postavíme velice přísně: malé pivovary jsou buď lepší než pivovary velké, anebo jsou na prd.
Pokud bychom měli výsledek vyhodnotit jen jediným slovem, a rozhodnout, zda jsou malé pivovary „na prd“, musí zaznít s těžkým srdcem nenáviděné „Ano“.
Legraci stranou. Tenhle závěr je trochu příliš příkrý, a malé pivovary si svojí existenci zaslouží, jejich výsledky ovšem nejsou žádnou výhrou. Celkově se nám neprokázalo, že jsou piva z malých pivovarů chuťově lepší, ani se neprokázalo, že by byly levnější nebo zajímavější než pivo z průmyslových kolosů. Jeden člověk z celkových 12 vykázal významnou preferenci malých pivovarů a jeden významnou preferenci pivovarů velkých. Naše chuťové pohárky ale obvykle žádný rozdíl nepoznají, 10 lidí (83%) nemělo statisticky významnou preferenci malých či velkých pivovarů ve slepém testu. Malé pivovary máme ale přesto všichni rádi. Jen je to, stejně jako u velkých pivovarů, dáno jejich dobrým marketingem, sympatiemi, a nikoli tím, že by jejich pivo chutnalo lépe.
Chuťově dosáhly malé pivovary v testu na chlup přesně stejného průměrného výsledku jako pivovary velké. Cenově dopadly o poznání lépe velké pivovary, a to díky pivu Argus Maestic z Lidlu, které se prodává skutečně za hubičku. Cenu malých pivovarů „zkazila“ Únětická 12. Je nutno uvést, že ceny většiny malých i velkých pivovarů jsou obdobné, výstřelky ovšem najdeme v obou táborech. Například takový Pilsner Urquell, přes velký objem výroby není zrovna levný, a nejedná se o žádný omyl, pouze o jeho strategický positioning.
Celkové výsledky
Jako první výsledek je z níže uvedeného grafu zřejmé, že chuť žádného piva se zdaleka neblíží ideálním deseti bodům. Bez nálepky, příběhu a marketingu nám prostě žádné pivo nechutná dost na to, bychom mu dali plný počet bodů, a nejlepší piva končí v průměru na šesti bodech z maximálních deseti. Rozdíly v hodnocení chuti mezi Rychtářem, Rohozcem, Staropramenem, a lidlovským Argusem jsou zanedbatelné, tato piva nám prostě chutnala dobře i bez nálepky. Z žádného jsme ovšem nebyli odvázáni.
Na grafu níže, kde kombinujeme cenu a chuť, je patrné, že se bez značek a nálepek nekoná žádný zázrak daný velikostí pivovaru. Ve skupině s rozumnou chutí i cenou vlevo nahoře se vyskytují jak malé tak velké značky a Staropramen zde tvoří skupinu s malými pivy Rychtář, Konrád a Rohozec. Výjimečný je pouze Argus Maestic z Lidlu, díky své výjimečně příznivé ceně a dobré chuti.
Překvapením je neúspěch malého piva Hubertus Kácov, které je chuťově hodnoceno zdaleka nejhůře a odskočilo od ostatních piv. I slovní hodnocení během testu napovídalo, že pivo se moc nepovedlo.
Vzhledem k minulé vlně testování již není velkým překvapením průměrné skóre pivní ikony Pilsner Urquell, který je, na průmyslové pivo, velice drahý. Velkým překvapením byl naopak výsledek Únětického pivovaru, který při nejvyšší ceně v testu, a navzdory vynikající pověsti, skóroval v testu chuti také průměrně. V průměrných hodnotách se držel chuťově i Svijanský Rytíř, toho ovšem šlechtí alespoň rozumná cena.
Pozitivně překvapil, vedle levného Argusu Maestic, také Staropramen Ležák s velmi dobrým hodnocením a uměřenou cenou.
Které pivo se tedy vyplatí
Vypadá to, že Argus Maestic z Lidlu na celé čáře vyhrál, co se týče poměru chuti a ceny. Z malých pivovarů vypadá velmi rozumně Rohozec a Rychtář či Konrád. Z velkých piv se dá ještě zvážit Staropramen Ležák. Poněkud nevýhodný je však jak prémiový Pilsner Urquell, tak malé Únětice.
Jaká piva jsou si vzájemně podobná
Následující graf ukazuje pomocí délky čáry, která piva jsou hodnocena obdobně stejnými hodnotiteli. Je vidět, že v podobném hodnocení, tedy v podobné chuti, se často přeneseme přes hranici velikosti pivovaru. Například vůbec nejpodobněji jsou hodnoceny piva Rohozec 12 a Staropramen Ležák, která jsou z odlišných táborů. Pilsner Urquell jako ultrapremium chutná stejným lidem jako levný Argus Maestic. Příbuznou chuť mají i Únětice 12 a Svijanský rytíř. Další piva již jsou sólisty, Rychtář, Konrád ani Hubertus Kácov nejsou hodnoceny podobně s žádným jiným pivem. Pokud se tedy piva z malých pivovarů přece jen něčím liší, tak je to originalita v chuti, tj. šlechtí je méně „průměrná“ chuť pro vyhraněnější „publikum“.
FAQ, metodické poznámky a jiné bonusy ***
Nebýt pražské kavárny a Hollanova Krna, nemusel bych tuhle sekci vůbec psát.
Jaká byla metodika a počet lidí
Dvojitě zaslepená studie. Piva se překódovala na písmena a písmena pak na čísla. Byla nalita do anonymních kelímků. Teplota byla Ok.
Deset lidí z dvanácti nevědělo, jaká piva byla v testu. Dva lidé věděli, jaká piva byla obecně v testu, protože byli přítomni první fáze rozlévání. Nikdo nevěděl, které pivo je které a jaké právě pije.
Kolik lidí teda piva testovalo?
Dvanáct.
Kdo to platí, a čí je to PR?
Lidl, žádný pivovar ani pivovarské sdružení nám nedal ani halíř. Nejedná se ani o kampaň Gambinus - Patron apod.
Hledáte sponzora pro další vlny?
Aktivně ne. V tuhle chvíli pro ně nejsme atraktivní.
Jsou rozdíly mezi pivy statisticky významné?
Ano. Jsou rozdíly mezi středně hodnocenými a nejlepšími pivy, mezi nejhůře hodnoceným pivem a střední kategorií. Piva, která jsou blízko u sebe, nemají statisticky významný rozdíl v hodnocení.
Jak se počítala férová cena?
Sečetl jsem všechny chuťové body za chuť a ceny piv. Dělením těchto dvou čísel vznikla cena chuťového bodu. Chutná piva dostala vyšší férovou cenu na základě svých chuťových bodů. Nechutná piva dostala nižší férovou cenu na základě svých nižších skóre v oblasti chuti. Prostě něco jako emisní povolenky.
Jaké jsou standardní odchylky?
Vyrovnaně je hodnocen Argus Maestic a Rohozec. Ohledně Únětic, Kácova, a Rychtáře jsou jisté rozdíly v hodnocení mezi jednotlivými hodnotiteli.
K Jiránkově osudové otázce „ Kdo z vás je ten průměrnej blbec.“ Musíme tedy přidat druhou část: „A kdo z vás je ta standardní odchylka?“.
Jan Matoušek Autor je analytik, jednatel Data Mind s.r.o. a víkendový pivař.
V době psaní článku nemáme klienta spojeného s pivem.
